Úvod

Tímto zahajuji nový seriál o zabezpečovací technice na železnici. Při jeho psaní vycházím ze svého zájmu o tuto oblast ? z vlastních vědomostí o dané problematice, ze své praxe u SSZT a případně některé detaily jsou doplněny podle dostupných materiálů, zj. literatury. Věřím, že si článek se zájmem přečtete a třeba se i dozvíte něco nového z tohoto bezesporu zajímavého oboru. Budu se těšit na mailu případně v diskuzi na vaše reakce a náměty.

Historie zabezpečovacího zařízení je téměř spjata již se vznikem prvních železničních tratí. Vždyť už v době, kdy na jedné trati byla provozována více než jedna vlaková souprava bylo třeba nějakým způsobem zabezpečit její jízdu a vyloučit střet s dalšími soupravami. Zpočátku se tak dělo z dnešního pohledu velice primitivními prostředky - zajímavý byl např. tzv. žezlový systém - pro každý traťový úsek existovalo žezlo. Stanice, ve které žezlo v daný čas bylo, mohla do traťového vypravovat vlaky. Pokud měla začít vlaky vypravovat druhá stanice, žezlo se do ní převezlo posledním vlakem a ta nyní mohla vlaky vypravovat. S rostoucími možnostmi techniky, elektroniky, ale také s rostoucími nároky na propustnost tratí, s rostoucí traťovou rychlostí, s měnícími se trendy v oblasti dopravy  a v neposlední řadě také s rostoucími nároky na ergonomii obsluhy se vyvinuly zcela nové systémy až do dnešní podoby. A právě dnešní podobě zabezpečovacího zařízení v českých podmínkách se budu v tomto seriálu především věnovat.

úkoly zabezpečovacího zařízení

Možná si ani při jízdě ve vlaku neuvědomíte, co všechno zabezpečovací zařízení zabezpečuje. Účelem zabezpečovacího zařízení je především:

- zajistit správnou polohu výhybek ležících v jízdní cestě, případně odvratných výhybek a zajistit jejich zapevnění po celou dobu jízdy vlaků

- zajistit, aby v jízdní cestě nebylo žádné jiné kolejové vozidlo

- zamezit postavení kolizních jízdních cest

- zamezit (respektive výrazně omezit omezit) možnost selhání lidského činitele

- snížit námahu obsluhy

Zabezpečovací zařízení se rozlišuje podle zabezpečené oblasti na:

- staniční zabezpečovací zařízení (SZZ)

- traťová zabezpečovací zařízení (TZZ)

- přejezdová zabezpečovací zařízení (PZZ)

- vlaková zabezpečovací zařízení (VZ)

- zabezpečení a automatizace spádovišť

Zabezpečovací zařízení lze také dělit podle systému realizace v zásadě na tyto skupiny, přičemž hranice mezi jednotlivými typy nejsou někdy dostatečně jasně viditelné a jednotlivé typy se mohou vzájemně kombinovat a prolínat:

- mechanická

- elektromechanická

- elektrodynamická

- elektrická

- elektronická

Staniční zab. zařízení

Jak již název napovídá, zabezpečená oblast SZZ je stanice, přesněji řečeno dopravna.

Dle normy se pak staniční ZZ dělí podle úrovně zabezpečení na 3 kategorie:

- 1. kategorie ? hlavní návěstidla nejsou závislá na poloze pojížděných i odvratných výhybek a nejsou vyloučeny současně zakázané vlakové cesty

- 2. kategorie ? hlavní návěstidla jsou závislá na poloze pojížděných i odvratných výhybek a jsou vyloučeny současně zakázané jízdní cesty

- 3. kategorie ? hlavní i seřaďovací návěstidla jsou závislá na poloze všech výhybek a na volnosti jízdní cesty, jsou vyloučeny všechny současně zakázané jízdní cesty

V dalších dílech seriálu se budu např. podrobně zabývat reléovým zabezpečovacím zařízením, ale i nejnovějšími elektronickými typy.

Traťové zabezpečovací zařízení

Traťové zabezpečovací zařízení má za úkol zamezit současné protisměrné jízdě po stejné traťové koleji a případně snížit interval mezi následnými vlaky jedoucím ve stejném směru. Pro zamezení protisměrných jízd se zavádí traťový souhlas, pro snížení intervalu mezi následnými vlaky se zřizují traťové oddíly s oddílovými návěstidly (poloautomatický blok), případně automatický blok, v dnešní době převážně trojznaký a obousměrný.

Přejezdová zabezpečovací zařízení

Jedná se o zabezpečení úrovňového křížení pozemní komunikace s železnicí. PZZ lze rozdělit podle mnoha hledisek, např. podle místa obsluhy na ovládané místně, ovládané dálkově a kombinované. Další dělení vychází ze způsobu dávání výstrahy účastníkům silničního provozu:

- s mechanickou výstrahou (břevna závor)

- se světelnou a akustickou výstrahou

- a kombinované

Podrobněji se PZZ budu věnovat v samostatném dílu tohoto seriálu.

Vlaková zabezpečovací zařízení

Myslíte si, že za současné situace nejmodernější traťové a staniční zabezpečovací zařízení dokáže zabránit střetu 2 kolejových vozidel? Pokud ano, jste na omylu. Podíváme-li se na situaci podrobněji a odpovíte na otázku - Kdo řídí hnací vozidlo? Ano, je to zase "jen" člověk, který může chybovat. Právě vlakové zabezpečovací zařízení má za cíl snížit riziko selhání strojvedoucího při vedení vlaku a zlepšit ergonomii práce. V našich podmínkách se jedná zejména o přenos návěstidel na lokomotivu a kontrolu bdělosti strojvedoucího (tzv. živák).

Přenos informací z tratě na hnací vozidlo se může dít v zásadě třemi způsoby:

- bodový přenos - přenos probíhá v předem umístěných bodech na trati (využíváno například u systému AVV od AŽD)

- liniový přenos - přenos probíhá v celém úseku (využito např. pro přenos návěstí prostřednictvím kódování v kolejových obvodech)

- kombinace předešlých 2 možností

Podrobnější informace o VZ najdete například v [3].

Zabezpečení a automatizace spádovišť

Této specifické části bude podrobně věnován jeden z dílů seriálu včetně rozsáhlé fotodokumentace.

Další díl

První, poněkud obecnější díl seriálu máme za sebou. Na co se můžete těšit v dalším díle? Budu podrobněji probírat důležitou součást staničních i traťových zabezpečovacích zařízení - prostředky pro zjišťování volnosti kolejového úseku.

Použitá a odkazovaná literatura a materiály v tomto seriálu:

[1] Řízení dopravy pomocí sdělovací, zabezpečovací a výpočetní techniky

[2] Zabezpečovací zařízení I ? Ing. B. Nádvorník, Ing. Z. Macoun

[3] Zabezpečovací zařízení II ? Ing. B. Nádvorník, Ing. Z. Macoun

[4] Diagnostické přístroje v zabezpečovací technice ? B. Nádvorník a kol.

[5] Katalogové listy a internetové stránky AŽD Praha (www.azd.cz)

[6] ZTP JOP (základní technické požadavky jednotného obslužného pracoviště)-  http://predpisy.wz.cz/

[7] Problémy kompatibility kolejových obvodů u ČD ? V. Chudáček

[8] Detekce kolejových vozidel v železniční zabezpečovací technice ? V. Chudáček, Vl. Kyjovský, L. Lochman